Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Economic Importance of Splitting the European Monetary Union
Peľak, Branislav ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Z doterajších výskumov a prác venujúcich sa téme optimálnych oblastí je zrejmé, že Európska menová únia nepredstavuje optimálnu menovú oblasť. Od roku 2008 sa krajiny južnej časti eurozóny nachádzajú vo finančnej, hospodárskej a najmä dlhovej kríze. Vyvstáva teda otázka ekonomického významu rozdelenia Európskej menovej únie. Cieľom práce je zodpovedať na otázku, ako rozdeliť eurozónu tak, aby sa tieto menové celky dali považovať za optimálne menové oblasti, prípadne, aby sa tieto menové celky stali viac optimálnymi oblasťami než súčasná eurozóna. Pomocou metódy analýzy a syntézy sme dospeli k rozdeleniu eurozóny na dve časti, pričom sme od zvyšku eurozóny oddelili južné štáty zahrňujúce Portugalsko, Španielsko, Taliansko, Grécko, Maltu a Cyprus.
Vývoj reálné a nominální konvergence v České a Slovenské republice a vstup ČR do EMU
Gajoš, Ondřej ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Jiránková, Martina (oponent)
Cílem této diplomové práce je vymezit nominální a reálnou konvergenci v prostoru Evropské unie a zhodnotit její vývoj na příkladu České a Slovenské republiky. Práce je členěna do tří ucelených bloků. V rámci části teoretické jsou rozebrány základní známé ekonomické koncepty problematiky konvergence a stability společných hospodářských celků - Maastrichtská kritéria, jejich relevantnost, aktuálnost a možný konflikt u nově přistupujících zemí mezi nominální a reálnou konvergencí, dále teorie optimálních měnových zón (OCA), teorie endogenity a exogenity, vazba na fiskální politiku a fiskální disciplínu v prostředí Evropské unie a eurozóny. Pozornost je zaměřena na vývoj fiskální politiky od ustanovení Paktu stability a růstu, přes jeho reformy až po nedávné změny v podobě Paktu euro plus a Fiskální úmluvy. Pro potřeby kvantitativního hodnocení stanovených hypotéz jsou v druhé (empiricko-analytické) části práce konstruovány dva vlastní indexy -- index reálné konvergence a index fiskální disciplíny. Na základě těchto indexů je ve sledovaném statistickém souboru hodnocen vztah mezi plněním nominálních kritérií a reálnou ekonomikou. V rámci části syntetické a aplikační jsou s přihlédnutím k poznatkům z částí předchozích hledány závěry a doporučení pro možný vstup ČR do eurozóny.
Měnová politika ČNB a perspektivy přijetí eura
Broftová, Jana ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Šedivý, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma "Měnová politika ČNB a perspektivy přijetí eura" se zabývá především konvergenčním procesem probíhajícím v České republice. První část práce se věnuje současné měnové politice ČNB a stručné charakteristice vývoji měnové spolupráce předcházející vzniku Hospodářské a měnové unie. Cílem diplomové práce je zhodnocení stavu reálné konvergence a plnění maastrichtských kritérií ČR. V závěrech o připravenosti ČR na vstup do EMU je promítnuta současná globální finanční krize.
Konvergence ČR k EU a perspektiva přijetí eura
Vilímková, Jana ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Žďárek, Václav (oponent)
Tématem diplomové práce je zhodnocení vývoje reálné a nominální konvergence ČR k EU a zkoumání připravenosti České republiky na přijetí eura. Práce se zabývá teoretickými koncepty konvergence, jako je zákon jedné ceny, teorie parity kupní síly či Balassa - Samuelsonův model. Shrnuje, která kritéria se k hodnocení procesu konvergence používají, a blíže analyzuje, jak Česká republika plní maastrichtská konvergenční kritéria. V závěru práce jsou shrnuty aktuální problémy hospodářské politiky ČR, které jsou překážkou přijetí společné měny eura. Práce se mimo jiné zabývá otázkou, v jakém časovém horizontu je možné přijetí eura očekávat.
Česká republika v procesu měnové integrace
Hönigová, Leona ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
Česká republika za několik let vstoupí do Evropské hospodářské a měnové unie. Tato práce je zaměřena především na předvstupní období, během kterého bude muset ČR dosáhnout uspokojivých výsledků v hospodářské oblasti a také se na přijetí eura připravit po stránce technicko-organizační. Před vstupem bude muset ČR dosáhnout určitého stupně vývoje v oblasti nominální konvergence s ohledem na plnění Maastritských kritérií a ani oblast konvergence reálné by neměla být opomenuta. Národní koordinační skupina pracuje v současné době na shrnutí úkolů ve všech oblastech národního hospodářství, které je třeba provést, aby přijetí eura proběhlo bez problémů.
Hospodářská a měnová unie
Jelínek, Tomáš ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Krč, Jakub (oponent)
Práce dává základní přehled o vývoji měnové integrace v evropských společenstvích, popisuje teorii optimální měnové oblasti, hodnotí plnění nominálních konvergenčních kritérií Českou republikou a Slovenskem, dále analyzuje jejich míru reálné konvergence a vyhodnocuje zvolené strategie načasování přijetí eura. Práce také poukazuje na výhody a nevýhody plynoucí ze zavedení společné měny.
Faktory ovlivňující cenovou hladinu v ČR, konvergence cenových hladin v kontextu vstupu ČR do evropské měnové unie
Richtrmocová, Klára ; Vošická, Zdenka (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Česká republika se společně s dalšími devíti evropskými státy automaticky účastní třetí fáze hospodářské a měnové unie, což znamená, že souhlasí s přijetím jednotné evropské měny. Mezi názory, proč nepospíchat s přijetím eura, patří otázky reálné a nominální konvergence. V této diplomové práci sleduji vztah mezi reálnou a nominální konvergencí pomocí Balassa-Samuelsonového efektu. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda po přijetí jednotné evropské měny ?hrozí? v České republice vyšší míra inflace. V teoretické části se věnuji problematice Balassa-Samuelsonového efektu a jeho vlivu na plnění maastrichtského kritéria cenové stability. Jedna z kapitol je věnována příkladu konvergence Portugalska, které již jednotnou evropskou měnu v hotovostní podobě přijalo v roce 2002 a je jak rozlohou, počtem obyvatel tak i ekonomickými charakteristikami podobné České republice. V empirické části se pokusím pomocí analýzy časových řad odhadnout budoucí hodnoty CPI u jednotlivých skupin spotřebního koše podle dosavadního vývoje CPI.
Vstup ČR do EMU ? výhody, rizika, načasování vstupu do eurozóny, porovnání názorů a vliv společné měny na bankovní systém ČR
Bartošková, Renata ; Vošická, Zdenka (vedoucí práce) ; Paneš, Patrik (oponent)
Tématem této diplomové práce je vstup České Republiky do eurozóny a otázky a problémy s tímto krokem spojené. K přijetí eura se nové členské země zavázaly již při podávání žádosti o členství. Vyhlídky na přijetí eura však v ČR nejsou prozatím příznivé. Česká ekonomika sice velmi rychle roste a konvergence k ekonomikám západní Evropy, ale pozitiva tohoto růstu jsou do značné míry vyvážena vysokým zadlužováním státu a nízkými investicemi do oborů s vysokou přidanou hodnotou, které budou klíčové pro naši konkurenceschopnost. Krátkozraká hospodářská politika je jednou z hlavních brzd našeho vstupu do Eurozóny. Zřejmě největším problémem je politický rozměr debaty o euru a závislost splnění maastrichtských kritérií na ekonomických reformách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.